26/06/2011
Hovoríte po slovensky?
Před pár dny na Okounu v souvislosti se slovenským seriálem Dr. Ludsky, který je dabován do češtiny, proběhla živá debata na téma, proč se v žádné české televizi již neobjevují pořady ve slovenštině. Objevilo se tam několik názorů, které vyznívaly ve smyslu, že je škoda, že dnešní teenageři a děti již slovenštině nerozumějí, a že upřednostnění češtiny byl od televizí krok zpět.
Sama už nějakých pár let teenager nejsem, avšak slovenštině rozumím pouze na hovorové úrovni. Nadabování zmíněného seriálu se moc nedivím, neboť ve slovenské odborné lékařské terminologii má už i moje generace mezery. Přesto – a od jazykově zaměřeného jedince to může znít poněkud nepatřičně – mi slovenština vůbec nechybí.
Na bohemistice jsme samozřejmě základy slovenštiny měli, abychom získali schopnost základního srovnání jazyků, a kdybychom se studiu tohoto jazyka chtěli věnovat na odborné úrovni, možnost bychom také měli. Mě osobně však nelákalo srovnávání slovenštiny s češtinou ani studium slovenštiny (potažmo slovakistiky jako oboru), takže jsem zůstala u jedné zkoušky. A pro mou potřebu to úplně stačilo.
Tím, že se opustila praxe vysílání slovenských pořadů v české televizi, Češi podle některých názorů přišli o možnost „naučit se druhý jazyk zadarmo“. Samozřejmě že se ho takto lidé naučili, ale kdyby nemuseli, myslíte, že by si dobrovolně naladili slovenský pořad? Dejme tomu, že by Dr. Ludsky a Dr. House byly srovnatelně kvalitní seriály a Dr. Ludsky by běžel ve slovenštině a Dr. House v českém dabingu. Asi jsem skeptik, ale vážně si nemyslím, že by diváci raději sledovali první zmíněný seriál, aby nebyli ochuzeni o zkušenost jiného jazyka (kterému ale v hovorové formě patrně bez problémů rozumějí i tak). A stejné je to s knihami – ano, dřív lidé běžně četli slovensky, ale byla to spíše z nouze ctnost – některé kvalitní knihy zkrátka vyšly pouze ve slovenštině. A opět – můj názor je, že pokud mají Češi na výběr mezi českým a slovenským překladem nějaké knihy, v naprosté většině sáhnou po tom českém (a to i v případě, že je tento poměrně tragický).
Co se týče dvojjazyčných zpravodajských nebo odborných serverů, taktéž nejsem jejich příznivcem. Pokud se jdu podívat na takový server, dělám to kvůli tomu, abych se co nejrychleji dozvěděla informaci; čtení slovenštiny mě spíše odrazuje, protože vím, že jakožto nerodilému mluvčímu mi její zpracování trvá déle (ačkoli když to srovnám s tím, jak dlouho se rozčiluji nad gramatickými chybami ve článku českém, je časový úsek pro čtení prakticky stejný).
Přiznám se, že i kdybych se slovenštinu dokonale naučila díky slovenským pořadům a knihám, přesto bych její znalost nepovažovala za nezbytnou. Pro dorozumění se na dovolené na Slovensku nebo se Slovákem v Česku je čeština pro Čecha a slovenština pro Slováka dostačující; pokud dojde k nepochopení, výrazy si mluvčí mohou okamžitě vysvětlit. Pokud bych ale chtěla na Slovensku studovat nebo pracovat, považovala bych pochopitelně zvládnutí jazyka za samozřejmost, stejně jako ji považuji u Slováků pracujících zde. V tomto případě totiž nehledím na to, že jsou si jazyky poměrně blízké, ale zejména na prokázání snahy, schopností a vstřícnosti k rodilým mluvčím země, kde si plánuji svou budoucnost. Proto také nejsem nijak nadšená, když na mě občas prodavačka v českém obchodě vypálí slovenštinu – jelikož je moje očekávání jiné, často se nejprve v jejím projevu nedokážu zorientovat, což zpravidla obchodu moc nepomůže. A právě tak Češi pracující na Slovensku by se – stejně jako kdyby pracovali v kterékoli jiné zemi – měli naučit slovensky.
Chápu, že se lidé dívají na pořady v angličtině. Ta je totiž po čínštině jazykem s nejvyšším počtem mluvčích a je k uplatnění se v mnohých zaměstnáních zcela nepostradatelná. Stejně tak jsem příznivcem filmů s původním zněním s titulky. Kdyby mě zaujal slovenský film, rovněž bych upřednostnila původní znění, a to i za cenu toho, že bych si občas některé slovo musela přeložit. Rovněž je pro mě pochopitelné, že když Čech dělá rozhovor se slovenskou známou osobností, mluví tato slovensky, nebo pokud se vysílá talentová soutěž společná pro obě země, uplatňují se bez problémů oba jazyky. Nic nenamítám ani proti slovenštině na českých diskusních serverech. Nicméně opravdu nevidím důvod tu programově slovenské pořady vysílat jen proto, že jsou ve slovenštině a že to je přece blízký jazyk. Sice televizi nemám a nechci, ale předpokládám, že není problém naladit nějaký slovenský kanál (a i kdyby byl, na internetu je možnost sledovat slovenské pořady zcela jistě), takže kdo se chce tímto způsobem slovensky naučit, možnost většinou má (a nejen v případě televize – může číst slovenské knihy a stykům se Slováky tady také nikdo nebrání). A ačkoli je teoreticky znalost každého jazyka přínosem, nevím, proč by znalost slovenštiny měla být vyžadována od diváka české televize; navíc v době, kdy znalost slovenštiny v praxi není pro mnoho lidí nutná.
Přebral řekl,
26/06/2011 na 22:51
Zajímavé, zapřemýšlel jsem o tom, proč mi vlastně slovenština jako televizní jazyk nevadí a došlo mi, že ji asi mám v hlavě zařazenou do jiné kategorie, než “cizí jazyky”. Spíš ji podvědomě vnímám jako nějaké nářečí češtiny (prepáčte, bratia!).
S odbornou slovenštinou bych měl asi taky potíže a jakkoli kolem sebe můžu házet slovenskými slovíčky, moc podrobně bych odlišnosti české a slovenské gramatiky a slovní zásoby asi popsat neuměl. Ale u dabingu mi obecně jde doplnit spoustu věcí tak nějak podvědomě z kontextu, takže myslím, že by to nebyl zásadní problém.
Ročník 81.
PS: Ještě jedna věc, která sem úplně nepatří, ale při čtení mne napadla – občas si všimnu, že dívám-li se na něco s titulky, často potom mívám pocit, že vlastně všichni mluvili česky. Týká se to spíš toho, jak vnímám hlas daného herce tak nějak průběžně, konkrétní zapamatováníhodné hlášky se mi už vybavují v tom kterém původním jazyce.
Case řekl,
26/06/2011 na 23:19
Slovenština je u nás v naprosto ojedinělém postavení, nesrovnatelném s jakýmkoliv jiným jazykem, tudíž mi (a soudě třeba podle diskuse na Okounu nejen mně) přijde líto, když se vzdáváme velmi snadné znalosti dalšího jazyka “zadarmo” tím, že ho začneme dokonce předabovávat. Přijde mi, že je to škoda. Pořád v tomhletom předabovávání českých pořadů do slovenštiny a slovenských do češtiny vidím primárně akorát “boj o pomlčku” o dvacet let později, nic víc. Nikdy jsem Slováky nepřestal tak docela vnímat jako obyvatele úplně jiného státu, víceméně to mám pořád nastavené tak, že to jsou “sousedi”, co zkrátka mluví trochu jiným “nářečím” (tzn. viz Přebral). Neberu Slováky jako “cizince” na úrovni třeba Němců nebo Rakušanů. Úplně stejný smysl by mi tímpádem dávalo to, kdyby si na Moravě začali pořady předabovávat z “pražštiny” do “moravštiny” nebo v Brně do hantecu. Přišlo by mi to úplně stejně absurdní a zbytečné jako předabovávání češtiny nebo slovenštiny.
V Reflection jsme měli slovenského zpěváka, který s námi obvykle běžně mluvil česky, protože říkával, že je zvyklý s Čechy mluvit česky, protože to po něm jeho spolužáci na vysoké většinou chtějí. Pokaždé, když na mě začal mluvit česky, jsem se chytal za hlavu a prosil ho, ať mluví slovensky, jestli mu to teda nevadí z nějakého jiného důvodu, jako že by si chtěl trénovat češtinu nebo tak. Přišlo mi to strašně absurdní (i když tohle na Slovácích v jistém ohledu obdivuju – znám spoustu Slováků, co mluví bez problémů česky, když chtějí, ale neuvědomuju si, že bych znal nějakého Čecha, který umí bez problémů mluvit slovensky, byť většina slovenštině bez problémů rozumí.)
Na druhou stranu ale zase jako že bych kvůli tomu, že někdo předaboval slovenský seriál do češtiny, v noci nespal, to fakt ne, a jestli je zkrátka volbou většiny se znalosti slovenštiny takhle malicherně zbavit, žíly mi to příliš netrhá. Jen mi to, jak říkám, prostě přijde líto. Plus ten dabing obvykle po technické stránce nestojí za nic a je to krapet jak pěst na oko, ale to nakonec nejen dabing ze slovenštiny (Ludského jsem neviděl, takže toho posoudit nemůžu).
Case řekl,
26/06/2011 na 23:20
Eh, mělo být “nikdy jsem Slováky nezačal tak docela vnímat”… Tak dlouho jsem tu větu přepisoval, až jsem vyplodil významový paskvil :(
Elischka řekl,
26/06/2011 na 23:51
Nicméně Slováci jiný národ jsou, ať už to vnímáš jakkoli, a slovenština není jenom nářečí češtiny, ale její příbuzný jazyk. Přirovnání k předabování seriálu do středočeského nebo některého z moravských dialektů proto není zcela namístě. (A ano, vím, že to víš a že píšeš jenom o tom, jak to vnímáš, nicméně fakta jsou jiná. A minimálně u některých mladších jedinců, třeba u mě, už existuje i to považování Slováků za cizince a jediné, co je na tom vztahu specifické, je ta blízká příbuznost jazyků.)
Jinak ještě k té Přebralově OT poznámce – s těmi titulky to mám úplně stejně. Asi nějaký vedlejší percepční efekt; zkusím o tom zjistit víc.
Vladivoj řekl,
28/06/2011 na 08:20
Nuž, tedy takto od ročníku 1986:
- předabovat Dr. Ludského do ČJ je zločin proti lidskosti. Ten seriál znám ze slovenské televize a je dost kvalitní. Napadá mě už dost seriálků, jejichž dramatické momenty dokázal český dabing pohřbít, a z ukázek se zdá, že tohle bude ten případ
- slovenská medicinská terminologie – hurr durr. Tak zhruba na střídačku tady v téhle domácnosti běží české a slovenské Kosti (ČR: Sběratelé kostí) a trvalo mi cca 5 dílů, než jsem rozuměl slovenským názvům tělních částí atd.
- celkově je mi s Casem řečeno líto, že se tak snadno zbavujeme možnosti naučit se “cizí” jazyk
Elischka řekl,
28/06/2011 na 12:21
Kníže Vladivoj: Od ročníku 1986 a od doktoranda východoevropských studií, dlužno podotknout. ;)
Jinak k té Přebralově poznámce o titulcích: Ptala jsem se na to šéfa Fonetického ústavu, tak řekl, že o tom sice nikdy neslyšel, ale řekl by, že to vychází z přirozené snahy člověka spojovat si neznámé se známým. Když vidíme osobu, jak pohybuje ústy a vydává zvuky, poznáme v tom řeč, i když je v jiném kódu, než je nám vlastní. A pokud k takovému projevu máme optický signál v jazyce, který je pro nás momentálně primární (tzn. komunikujeme jím většinově v posledních měsících), pak si v paměti spíše spojíme dohromady vstupy, které jsou nám známější, i když původně přicházely skrze jiné smysly. Tahle tendence by podle uvedené hypotézy tedy měla být tím slabší, čím častěji komunikujeme v jazyce, kterým postavy filmu skutečně hovoří. Říkal, že to je jenom jeho názor, ale podle mě to vcelku dává smysl.
vonrammstein řekl,
06/07/2011 na 23:17
Tak tohle mám bez problémů. Včera jsem se vrátil po třech dnech ze Slovenska. Jsem sluchař, rychle se chytám na cizí jazyky. Tentokrát jsem si slíbil, že neopustím češtinu. Ani náhodou. Po dvou hodinách už jsem mluvil plynně slovensky. Spíš mám problém se to odnaučit.
A k tématu-u slovenštiny dávám přednost originálu jak v literatuře, tak ve filmu. Protože jí rozumím a vychutám si to. Jiných jazyků se to netýká.
Hadati řekl,
11/07/2011 na 09:29
Mým názorem je, že Slováci jsou sice jiný národ než Češi, ale jsou nám jazykově i kulturně tak blízcí, že rozdíly jsou tu jen nepatrné. Dokonce mám pocit, že Slovákům rozumím (jazykově) lépe než mnoha našim nářečím.
Na Slovensku se nesnažím mluvit Slovensky. Přijde mi směšné pokoušet se mluvit touto řečí a zbytečně ji prznit, když mi každý Slovák rozumí i mou řečí. Proč se také o to pokoušet? Jazyk je tu přece od toho, abychom se spolu byli schopní domluvit a to zvládneme i takto. Proto považuji za dobré, že se Slováci nesnaží mluvit u nás česky. Většinou to zní směšně, když se o to pokouší a hrozně to tahá za uši. Chápu, že mladší ročníky s tím mohou mít větší problémy, protože nejsou na tento jazyk tolik zvyklí, ale stačí nebýt líný a nepatrně více se na tento jazyk soustředit a věřím, že většina pochopí smysl toho, co se mu ten Slovák snaží říct.
Osobně mám několik slovenských kamarádů, mnoho z nich žila či žije nějakou dobu v ČR. Téměř všichni z nich používají k dorozumívání “českoslovenštinu”, kdy mluví slovenským “dialektem” a spíše se jen vyhýbají slovenským slovům, které by neznalý čech nemusel pochopit, takže jim bez problému rozumí dokonce i ti mladší. Čistou češtinou mluví pouze ti, kteří se živí slovem – tedy divadelní herci či komentátoři.
Díky blízkosti našich jazyků tedy považuji překlad slovenského filmu či seriálu do češtiny za zcela zbytečné. Jakékoliv dílo překladem utrpí. Pokud tedy není překlad pro pochopení nutný, jsem proti němu. Je smutné že pro lenost českého diváka se již dabuje i slovenské dílo. Vždyť ani anglicky mluvící Čech neporozumí při sledování anglických filmů vždy všemu. Odradí ho však něco takového od toho, aby si raději pustil originál a zbytek pochopil z kontextu? Podívá se kvůli pár nepochopeným výrazům raději na dabovanou verzi?
Jacquetta řekl,
13/07/2011 na 22:09
Slovenština je u nás v naprosto ojedinělém postavení, nesrovnatelném s jakýmkoliv jiným jazykem, tudíž mi (a soudě třeba podle diskuse na Okounu nejen mně) přijde líto, když se vzdáváme velmi snadné znalosti dalšího jazyka „zadarmo“ tím, že ho začneme dokonce předabovávat. Přijde mi, že je to škoda. Pořád v tomhletom předabovávání českých pořadů do slovenštiny a slovenských do češtiny vidím primárně akorát „boj o pomlčku“ o dvacet let později, nic víc. Nikdy jsem Slováky nepřestal tak docela vnímat jako obyvatele úplně jiného státu, víceméně to mám pořád nastavené tak, že to jsou „sousedi“, co zkrátka mluví trochu jiným „nářečím“ (tzn. viz Přebral). Neberu Slováky jako „cizince“ na úrovni třeba Němců nebo Rakušanů. Úplně stejný smysl by mi tímpádem dávalo to, kdyby si na Moravě začali pořady předabovávat z „pražštiny“ do „moravštiny“ nebo v Brně do hantecu. Přišlo by mi to úplně stejně absurdní a zbytečné jako předabovávání češtiny nebo slovenštiny.
+1
Aailyyn řekl,
19/09/2011 na 13:14
Mně je jednadvacet (r. 1990), takže společný stát nepamatuju, slovenské pořady v televizi mě minuly, ale slovenština mi nevadí. Nemám s ní problém, myslím, že mladší generace to má prostě zas jinak a má internet a tam se se slovenštinou potýká a to i mnohem mladší lidi, než já. Co se týče odborné terminologie, mám pocit, že tu bych v ledasjakém oboru nezvládla ani v češtině, když dotyčnému odvětví jako takovému zkrátka nerozumím. A že při běžné hovorové mluvě občas nějaké slovo nepoberu mi nepřijde jako taková překážka, abych potřebovala kompletní převod do češtiny. To je to samé jako s nářečím, tam mi taky prostě občas nějaké slůvko uteče a neznám ho. (Na slovo “cukle” jsem taky koukala jak puk. :-) Pak by stejně tak mohla nastat zmíněná absurdita “pražština” vs. “moravština” jen proto, že si tyhle dva tábory nerozumí úplně do posledního slovíčka. Nevím, jestli by se dalo říct, že Slováky nevnímám jako cizince, když jednotný stát jsem nezažila. Tyhle vazby už asi postrádám, spíš je to u mě dané podobností obou řečí. Slovenština je pro mě jazyk, který je automaticky nejblíž, nejsrozumitelnější, pro mě je výhodou bez práce moci rozumět dalšímu jazyku, mít širší pole, než jen čeština. Proč se toho vzdávat. Jsem schopná obstojně vládnout angličtinou, ale už to pro mě vyžaduje mnohem víc soustředění, řešit, jestli je něco česky nebo slovensky je pro mě oproti informaci v angličtině sranda. Třeba je to dané spíš tímhle. Tou nutností prostě ovládat alespoň jeden světový jazyk, upřímně si nedovedu představit, že bych anglicky neuměla alespoň trochu, takže snažit se dorozumět i jinak než česky je pro mě úplně přirozená věc a pokouším se z těhle jinojazyčných vlivů absorbovat co nejvíc. (Čímž neříkám češtinu mršit a plácat anglicismy a jiné -ismy, kam se dá. :-) A striktně vyžadovat češtinu mi připadá docela padlé na hlavu. Kolik řečí holt umíš… Takže mi připadá poměrně ujetý nápad, aby u nás Slováci mluvili důsledně česky. (Že na mě kantorka na vysoké škole mluvila slovensky mě fakt nijak nepobouřilo. Spousta lidí kolem mého věku má navíc na vysoké Slováky coby spolužáky, takže ono to s tím, že my, kteří jsme Československo nezažili, popřípadě byli tak malí, že si to nemůžeme pamatovat, nerozumíme, nebude tak žhavé.)
Aailyyn řekl,
19/09/2011 na 13:33
Co se týče filmů a seriálů, vždycky si raději pustím originál (nerozumím-li, tak s českými titulky).