08/03/2011
Nový desktop a jiné androidovinky
Před několika dny jsem si stáhla launcher ve stylu Androidu 2.3. Jelikož se k mé dosavadní ploše podle mého názoru silně nehodil, rozhodla jsem se pro menší změnu v podobě nové tapety a Beautiful Widgets. Momentálně mám na telefonu launchery čtyři – Sense, LauncherPro a Android 2.3 Launcher a Gingerbread Launcher. Jakkoli ty dva poslední vypadají zajímavě, ze všech jmenovaných jsou na mém telefonu jednoznačně nejpomalejší. Vyzkoušela jsem celkem tři gingerbreadovské launchery, ale ani jeden nebyl v praxi moc použitelný (resp. výše uvedené dva byly pomalé a jeden se nespustil vůbec, nicméně tento také neměl HTC Wildfire v seznamu podporovaných zařízení). Screenshoty tedy uvádím pouze pro zajímavost; co do plynulosti a úspornosti u mě pořád vítězí LauncherPro.
10/01/2011
Sense and Sensibility LauncherPro
Ačkoli jsem od začátku svého androidění na HTC Wildfire se Sense launcherem velmi spokojená, nedávno jsem se odhodlala vyzkoušet něco nového, konkrétně LauncherPro. Zatím využívám oba launchery; ještě jsem se nerozhodla, který bude výchozí. Pro Sense hovoří jednotnost a hezký design prostředí a poměrně velký výběr užitečných widgetů, jejichž řady může uživatel dále rozšířit widgety od HTC (mně osobně např. velmi vyhovuje widget Baterie – u externí aplikace na monitorování stavu baterie bych se obávala, aby tento neubíral energie víc, než ji měřil). Existují pochopitelně widgety, které se těm ze Sense podobají a které si uživatel může libovolně stáhnout z Marketu, ale zde je, jak jsem zjistila, poměrně velký problém s rozlišením: mnoho takových widgetů telefon s QVGA rozlišením vůbec nevidí.
04/11/2010
Jak se žije s genderovým stereotypem
Na úvod podotýkám, že nejsem a nikdy jsem nebyla “zapálená” feministka, která by za každou cenu chtěla pracovat jako řidička náklaďáku a užívala výhradně genderově korektní výrazy. Poměrně nedávno jsem však byla upozorněna, že se chovám tak, jako by mi určitá forma genderových stereotypů vadila. A ona mi podle všeho opravdu vadí. A hodně.
25/08/2010
Za ty prachy…
V některých internetových diskusích o levnějších telefonech s Androidem jsem si za tu krátkou dobu, co se oněch debat sama aktivně účastním, všimla poměrně častého a podle mě i zarážejícího úkazu, který se vyskytuje v rozpravách o vadách těch kterých levnějších modelů.
Pokud se u nějakého takového telefonu objeví určitá vada (a nemám na mysli pouze slabší výbavu, která je vzhledem k ceně vcelku logická), takřka vždy se najde někdo, kdo poznamená moudro jako “co chceš za ty prachy”. A přitom se může jednat i o podle mého názoru poměrně zásadní nedostatky. Máte prach pod displejem? Seká se přehrávání hudby? Padá vám 3G síť? No co chcete, za ty prachy nemůžete čekat zázrak…
Osobně mě tento přístup neskutečně irituje. Nečekám žádný zázrak; jediné, co chci, je, aby telefon uměl to, co umět má. Mně může být totiž vcelku jedno, kolik peněz mobil stojí. Pod displejem prach prostě být NEMÁ, ať je to třeba nejlevnější Android na trhu. Pokud má telefon umět přehrávat hudbu, nemá se při tom zasekávat. A 3G padat také nemá, pokud je přístup k této síti podporován, a měl by tedy být plně funkční. Telefon za čtyři tisíce pochopitelně nemusí nabízet takové množství funkcí jako špičkové modely, ale ty, které poskytuje, by měly být spolehlivě použitelné. Přístup “co chcete…”, se kterým se u českých uživatelů setkávám, však podle mě rozhodně nepomáhá tomu, aby to tak skutečně bylo.
Ale možná bych holt za ty prachy chtěla moc.
